Divadelně

A v sobotu jsem vyrazila za kulturou. Po sto letech do divadla. A přímo na to nejlepší, co jsem vůbec mohla. Totiž nedaleko na Divadlo Járy Cimrmana, na hru Blaník. Jééžiš a jak já tenhle humor miluju. V pár hrách bych mohla fungovat jako záskok, jak důvěrně známé mi dialogy jsou. A už před dvěma lety se mi poštěstilo a poprvé jsem shlédla první hru na živo a teď další. No já se picnu. Je to fakt zážitek a kdo ví, jestli se mi ještě poštěstí do nějakého narvaného sálu procpat, abych se mohla zase dobré dvě hodiny smíchy za břicho popadat.... A že jsem zavítala do jednoho malého divadla, na poslední chvíli jsem...